Ahoj Vláďo. Asi ne všichni naši členové, rodiče a fanoušci tě znají. Představ prosím svou osobu, jak dlouho ve florbale působíš, jak jsi začínal a jaké v Tachově nyní zastáváš funkce?
Ahoj. Florbal jsem začal hrát na střední škole ve Stodě. Tento sport mě uchvátil a když přišla možnost hrát za DDM Stod (EKS Engineering Plzeň) 2. ligu, tak jsem neváhal. Je to již neskutečných 28 let. Měli jsme výbornou partu a florbal pro nás byla zábava, kterou jsme brali hodně vážně. V roce 1997 jsem se zúčastnil prvních trenérských seminářů v ČR a získal trenérskou licenci. V Tachově se následně pod Slavojem založil florbalový klub v roce 2003, kde jsem působil jako trenér. V roce 2010 jsem do Tachova přestoupil i jako hráč. S klukama v Tachově jsme 2x postoupili a zahráli jsme si i 2. ligu. Byly to hezké časy. V roce 2013 jsem ukončil hráčskou kariéru a vrhl jsem se na trénování mládeže. To mě naplňuje až do teď. Momentálně v Tachově působím jako šéftrenér mládeže.
Před nedávnem spojily kluby Florbal Tachov a FBŠ SLAVIA Plzeň své síly a nese to ovoce. Popiš nám v krátkosti způsob vzájemné spolupráce a proč se mezi kluby i hráči v nich vytvořily tak pevné a pozitivní vazby?
Ano, cílem vedení Florbalu Tachov bylo navázat spolupráci s plzeňským klubem, ve kterém by se naši hráči mohli při studiu v Plzni dál sportovně rozvíjet. Po několika jednáních i s dalšími kluby jsme se s předsedou klubu Honzou Florem rozhodli právě pro Slavii. Nebylo to těžké rozhodování. Pro nás je důležité, že spolupráce není jen o přestupech hráčů. Oba kluby si dokáží navzájem pomoci v jejich rozvoji.
Těší mě, když vidím jak se kluby propojují a vznikají tak nová přátelství. Samozřejmě tomu pomáhají i neligové turnaje, na kterých se prezentujeme společně. Poslední velký zážitek byl zářijový turnaj Gorila Cup, který jsme v kategorii dorostu vyhráli. Kluci z Tachova a Slavie postavili tým, který nepoznal porážku. Ještě jednou klukům gratuluji.
Zmínil jsi neligové turnaje, kterých jsme společně absolvovali již několik. Zároveň se jednotlivá družstva pravidelně potkávají v ligových mládežnických soutěžích, tedy alespoň od přípravky po starší žáky. Jak vzájemné souboje vnímají hráči u vás v klubu, jedná se o prestižní souboje?
Nemyslím si, že by zápasy proti Slavii byly více prestižní než proti dalším silným plzeňským a karlovarským týmům.
Je známo, že hráči z Tachova rádi hledají cestu do Plzně. Jak vnímáš odchod vašich hráčů do Slavie a jaká je pro tebe v tomto ta největší přidaná hodnota?
Ano, je to tak. Vše je přirozené. V Plzni je možnost jak kvalitně studovat, tak i hrát florbal. Jsem rád, že díky spolupráci se Slavií zůstávají naši hráči i nadále pospolu. To, jak využijí svůj potenciál, je už potom na nich.
Přejdeme zpět k florbalu v Tachově. Za poslední roky jste považováni za velmi silný mládežnický klub, který dokáže vychovat silné individuality. V čem tkví kouzlo výchovy mládeže u vás?
Jsme rádi, že naše mládežnické týmy jsou konkurence schopné. Naším dlouhodobým cílem je z talentovaných hráčů vytrénovat ty rozdílové, kteří budou mít možnost se prosadit v republikovém měřítku. V čem tkví to kouzlo? Dle mého názoru je pár důležitých věcí. Trenér musí pro mladé hráče zajistit - maximální herní vytížení, uvolněnost (herní flow) a musí být na hráče náročný a důsledný.
Jaký je dle tebe největší dosavadní úspěch klubu?
V minulých letech to byl dva roky po sobě postup mužů až do 2. ligy. V mládeži určitě několik medailových umístění na turnajích Nisa Open, Fat Pipe Open a poslední úspěch dorostenců na Gorila Cupu. Jako úspěch bereme i zájem o naše hráče ve větších klubech.
Jak hodnotíš dosavadní organizační strukturu u vás v klubu a celkové fungování? Co vnímáš jako nejsilnější stránku vašeho klubu?
Je pozitivní, že se stále organizačně posouváme. V klubu pracuje několik lidí na částečný úvazek. O trenérské vedení hráčů se stará 15 trenérů. Jsem rád, že se nám daří do organizace klubu postupně zapojovat naši mládež. Samozřejmě, vždy je co zlepšovat.
Kam Florbal Tachov směřuje a čeho chce dosáhnout?
Chceme být nejsilnější sportovní klub v Tachově a postupně směřujeme ke kompletní struktuře věkových kategorií. Cílem je doplňování našich odchovanců do týmu mužů a následně postoupit do vyšších soutěží.
Tvůj syn Ondra působí na Slavii a to velmi úspěšně, je klíčovým mužem dorosteneckého výběru a pravidelným hráčem juniorky Akademie. Pracuješ s ním stále nějak, aby zůstal “nohama na zemi”, nebo už vše zvládá bez problémů sám?
Jsem rád, že se Ondra ve Slavii prosazuje a daří se mu. Celkově vše po ochodu do Plzně zvládá sám - jak ve škole, osobním životě, tak ve florbale. Je to o samostatnosti a zodpovědnosti. Důležité je, že od rodiny má maximální podporu a důvěru.
Sám jsi v minulosti florbal hrával. Jak rozdílná je podle tebe hra z tehdejší doby oproti té dnešní?
Florbal se neskutečně posunul. Před 20 lety to byl bezkontaktní sport a dnešní pojetí je hodně fyzické. Celkově vidím obrovský progres a to nejen ve hře, ale i v celkové organizaci a také v klubové sféře.
Florbal se za posledních 10 let jako sport rozvinul neuvěřitelným způsobem, a to nejen na poli vnímání veřejnosti a síly sportu, ale také přímo na palubovce. Co musí podle tebe sportovec splňovat za parametry, aby měl příležitost se prosadit v dnešním dospělém elitním florbalu?
Hrát elitní florbal je opravdu těžké. Jedná se stále o neprofesionální sport, ale výkonnost a trénovanost hráčů je stejná jako například v házené nebo jiném profesionálním halovém sportu. Florbal musíš prostě milovat a být připraven hodně obětovat. Každý elitní hráč potřebuje rychlost, techniku, sílu a herní myšlení.
Na závěr přibliž našim čtenářům, čemu se věnuješ, pokud zrovna nemáš v hlavě florbal nebo netrávíš čas na tréninku? Zbývá ti prostor pro jiné aktivity a zájmy?
Florbalem trávím opravdu hodně času. Naštěstí mám doma tolerantní a chápavou manželku, která mě celý život podporuje v tom, co dělám.
Když už se ale nějaký volný čas najde, tak rád s kamarády zajedu na ryby.
S dcerou Markétkou také společně cvičíme psa Arona a vždy si najdeme čas na běhání nebo jízdu na kole.
Vláďo, díky za rozhovor a ať se tobě i celému klubu daří!
Děkuji za otázky a těším se na další společnou spolupráci.
